Hradiště v Bílých Karpatech

Jako hradiště se označují opevněná místa vybudovaná v časovém rozsahu od mladší doby kamenné do konce doby hradištní. Hradiště měla různé funkce - strategickou (ochrana cest), útočištnou, sídelní, obchodní, kultovní. V době hradištní se mnohá hradiště stala předchůdci měst nebo hradů. Doba budování hradišť pokrývá dobu několika tisíc let. Mladší dobu kamennou do -2000, dobu bronzovou do -750, dobu železnou (halštatskou, laténskou, římskou) do +600 a dobu hradištní do +1200.  Velmi proměnlivá je i rozloha hradišť, která kolísá od několika arů až po desítky hektarů.Základním obranným prvkem hradiště byl příkop a dřevohlinitá hradba. Její konstrukce spočívala z dřevěného armování, do něhož byla pěchovaná hlína a kamení. Dodnes dochované valy jsou tedy výplní této hradby.  Plocha hradišť kolísá od několika po několik desítek hektarů. Zachována jsou především výšinná hradiště, umístěná obvykle na výrazných kopcích. V prostředí jihovýchodní. Moravy se u lokality s hradištěm můžeme setkat s názvy Hradisko, Kolo (vystihuje tvar), Hrádek, Stráž. Popis hradišť vystihuje stav k roku 2016. Nákresy z Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku.

Šumárník (Kněždub)

Hradiště oválného půdorysu o osách 200 a 130 m a ploše 2,3 ha se nachází na vrcholu Šumárník (398 mnm) na bočním hřebeni Bílých Karpat, jehož prudké svahu mu na všech stranách poskytují přirozenou ochranu. Areál je obehnán příkopem a valem vysokým asi 2 m, který je na severní straně zdvojen. Uvnitř jsou dvě výrazné prohlubně související pravděpodobně se zdrojem vody. Archeologický výzkum z 60. let 20. století přinesl nálezy  ze střední doby bronzové. Areál hradiště je porostlý lesem, podél jeho severní strany vede červená a žlutá turistická značka. Vedle ní je vybudována postupně se rozpadající maketa strážní věže s palisádou a v areálu jsou instalované dřevěné sochy postav z šerého dávnověku.

Hradisko (Javorník)

Hradiště leží na výrazném vrcholu Hradisko ve výšce 636 mnm. Plocha hradiště je 32 ha, patří tedy k nejrozsáhlejším hradištím u nás. Na nejvíce ohrožené severní a východní straně je příkop a valy vysoké až 6 m nade dnem příkopu a široké asi 5 m. Severní linie valu měří asi 600 m, západní 300 m. Na ostatních stranách valy patrné nejsou, zde je hradiště chráněné velmi strmými svahy padajícími do 300 m hlubokého údolí.  Stejně tak není patrná v literatuře uváděná terénní vlna dělící hradiště na dvě části. Byly nalezeny předměty z pozdní doby bronzové. Celý vrchol je porostlý vysokým lesem, kolem valů vede modrá turistická značka.

Lipinka (Boršice)

Hradiště na zalesněném vrcholu Lipinka a jeho severním úbočí ve výšce 504 mnm má oválný tvar o osách 150 a 250 m a plochu 2,3 ha. Obíhá jej příkop a val nejvíce patrný na kratší severní a jižní straně. Zde dosahuje výšky asi 3 m nade dnem příkopu. Na severní straně je mezera, patrně vstup. Na delších stranách je val nižší. Kromě jihozápadní strany je hradiště chráněno strmými svahy spadajícími do údolí Boršického potoka a potoka Kazivce. Nálezy z 60. let pochází z doby halštatské.  K hradišti se dostaneme lesními cestami z Boršic nebo ze Súchova.

Kolo (Slavkov)

Přímo naproti Lipinky přes údolí Boršického potoka na krátkém úzkém ostrohu vybíhajícím z vrchu Kolo (490 mnm) leží hradiště kruhového tvaru o průměru asi 100 m, jak ostatně napovídá název. Kromě severo-východní strany mu ochranu poskytují strmé svahy. Val s příkopem obíhající plochu asi 1 ha má výšku 2 - 3 m a je široký 3 – 5 m. Nálezy pochází z doby železné a pozdní doby kamenné.

Studený vrch (Březová)

Nad obcí ve výšce 646 mnm na vrcholu Studeného vrchu na hlavním hřebeni Bílých Karpat leží v pramenech neuváděné hradiště. Po celém obvodu je zřetelný mělký příkop a nízký asi 1 m vysoký val, vytvářející spíš terasu, který probíhá přibližně v úrovni vrstevnice 640 mnm. Osa ve směru východ západ má délku asi 200m, severojižní asi 100m, čemuž odpovídá plocha necelé 2 ha. Těsně vedle nevýrazných zbytků prochází červená turistická značka, vrchol i okolí je pokrytý vysokým smíšeným lesem.

Bánov

Hradiště zaujalo polohu tzv. bánovské sopky a jejího bezprostředního okolí. Jedná se o andezitovou kupu, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Tato kupa tvořila ještě do 20. let 20. století dominantu okolí, než byl její vrchol odtěžen i se zbytky středověkého hradu, který se stal nástupcem hradiště. Z hradiště zůstal jen asi 50 m dlouhý a 5 m vysoký val nad hřbitovem. V současnosti je lom zavezen a rekultivován a místo je upraveno. Jeho dominantu tvoří tři dřevěné kříže. Nálezy pochází z pozdní doby kamenné a starší doby bronzové.

Ordějov (Bystřice pod Lopeníkem)

Jedná se o jediného zástupce nížinných hradišť. Nachází se as 1 km jihovýchodně od Bystřice pod Lopeníkem na pravém břehu Nivničky nad přehradou Ordějov. Oválné hradiště o délkách stran 200 a 100 m a ploše 6 ha leží na dvou vršcích (350 a 351 mnm) a sníženině mezi nimi. Jeho plocha je souvisle porostlá zcela neprůchodným křovím, kterým vedou jen chodníčky končící u včelích úlů. Je to škoda, protože valy dosahují impozantní výše okolo 10 m. Přes absenci nálezů se předpokládá, že jde o opevnění z doby hradištní.  Na hradiště navázala ve středověku vesnice s tvrzí na opačné straně potoka, později dvůr, jehož budovy dnes slouží k soukromým účelům.

Valy, Bučník (Komňa)

Na výrazném vrcholu Valy (470 mnm) na Komňou na výběžku Bílých Karpat bývá někdy uváděno tvrziště. Při návštěvě tohoto místa však zjistíme, že rozsah i dispozice odpovídají jednoznačně hradišti. Celý vrcholek je obkroužen valem s příkopem s osami asi 200 a 100 m (plocha 2 ha). Val dosahuje výšky do 2 m nad příkopem. Nadto je hradiště na všech stranách chráněno prudkými svahy. Středověká fortifikace mohla stát snad na strmém kuželovitém vrcholu. Zde jsou i jisté nerovnosti terénu, ty však mohou souviset s těžbou andezitu, na jejíž zbytky v podobě mělkých jámových lomů narážíme v okolí. V literatuře se tato lokalita neuvádí. Uvádí se hradiště na blízkém vrchu Bučník. Jeho podobu však známe jen z nákresů pořízených na počátku 20. století. Hradiště postihl podobný osud jako hrad v Bánově – bylo zcela odtěženo dodnes aktivním lomem.

Brumov

Na ploše hradiště vznikl středověký hrad, který tak překryl a zničil jakékoliv jeho zbytky. Při archeologickém výzkumu byly zjištěny pozůstatky osídlení z doby laténské.