Zajímavosti na moravsko - slovenském pomezí

Šance - protiturecká opevnění na uherské hranici

V polovině 16. století dosáhla expanze Turků na jižní Slovensko a vyvstala otázka obrany Moravy. Kromě jiných opatření docházelo k budování opevnění na moravsko-uherské hranici tvořené řekou Moravou a Bílými Karpaty a Javorníky. Průchody přes hory (pasy) byly zprvu chráněny záseky, později se v nich budovala zemní opevnění (šance), z nichž se některé dochovaly dodnes. ....více

Opevněné kostely na moravsko-slovenském pomezí

Kostely jako mnohdy jediné kamenné stavby na vesnici se v neklidných dobách stávaly útočištěm vesnického obyvatelstva. K tomu účelu byly vybavovány různými obrannými prvky – ohradními zdmi, střílnami, obrannými ochozy, věžemi. Nutno říci, že poskytovaly ochranu jen v případě útoku menších skupin nájezdníků, protože obvykle jsou situované v strategicky nevýhodné poloze,....více

Jubilejní a hraniční kameny na ostrožském panství

Jižní část moravské části Bílých Karpat příslušela k ostrožskému a strážnickému panství. Oblast dnešního Horňácka a část pohoří odtud na jih náležela strážnickému panství, severní část po Strání a ostrůvek okolo Kuželova panství ostrožskému. Majiteli ostrožského panství byli od 17. století Lichtenštejnové....více

Zaniklé hrádky a tvrze v Bílých Karpatech

Bílé Karpaty představovaly těžko prostupnou přirozenou překážku, do níž středověké osídlení pronikalo intenzivněji až po ustálení hranice v 2. polovině 13. století. Drobná šlechtická sídla coby střediska hospodářství nově kolonizovaných oblastí zde vznikala teprve na přelomu 13. a 14. století. V důsledku válečných událostí v 15. století a sjednocování panství do větších celků téměř všechna v této době zanikla....více

Hradiště v Bílých Karpatech

Jako hradiště se označují opevněná místa vybudovaná v časovém rozsahu od mladší doby kamenné do konce doby hradištní. Hradiště měla různé funkce - strategickou (ochrana cest), útočištnou, sídelní, obchodní, kultovní. V době hradištní se mnohá hradiště stala předchůdci měst nebo hradů. Doba budování hradišť pokrývá dobu několika tisíc let. Mladší dobu kamennou do -2000, dobu bronzovou do -750, dobu železnou ...více  

Opuštěné lomy v Bílých Karpatech

Rozvoj stavebnictví na počátku 20. století vyžadoval zvýšenou potřebu stavebního kameniva. S otvíráním kamenolomů se začalo právě v této době, rozmach těžby nastal zejména v důsledku stavby silnice do Trenčína za 2. světové války. Po ní těžba upadala a v průběhu 60. let byla v podstatě ukončena. Odlehlejší lomy byly ponechány přirozenému vývoji, mnohé byly zatopené vodou a vznikly ....více

Dolování rud v Bílých Karpatech

Železná ruda se v západních Karpatech vyskytuje ve formě jílem znečištěného sideritu (uhličitan železnatý) – pelosideritu. Pelosiderit je chudá železná ruda sedimentárního původu s obsahem železa okolo 20%, nevhodná pro výrobu oceli, využitelná pro výrobu litiny. Vyskytuje se jako žíly nebo čočky v jílovcích nebo na povrchu v bochníkovitých útvarech (sférosiderity). Jeho výskyt a zpracování v Bílých Karpatech bylo známo ....více

Bradla v Krivoklátské a Červenokamenské dolině

Krivoklátská dolina je pro turisty z Moravy veřejnou dopravou dopravně nepřístupná. Můžeme sem po neznačených cestách přejít přes hřeben z osady Sidonie nebo přijet autem z Pováží z obce Bohunice. V místě, kde se začínají zvedat strmější kopce, nás hned vedle silnice upoutá vysoká stěna opuštěného lomu. Lom byl založen na okraji bradla Babiná. Nejvýraznějším útvarem je několik metrů vysoká skalní věž na úpatí. Vápencové ....více

Soutěsky, vodopády v Bílých Karpatech

Přírodní útvary vzniklé činností vody nejsou pro Bílé Karpaty typické. Atraktivnější útvary vznikly v bradlovém pásmu na slovenské straně tvořeném tvrdými vápenci. Potok v Krivoklátské dolině vyhloubil úzkou roklinu. Krivoklátská tiesňava je na samém kraji stejnojmenné obce.....více

Slovácké sopky

Osud „slováckých sopek“ dokumentuje vývoj nejznámější, bánovské sopky. Jedná se o andezitovou kupu, vlastně přívodní dráhu vulkánu. Její kužel, dnes již bez vrcholové části, je zejména v zimním období dobře vidět ze silnice z Uherského Brodu do Trenčína. V současnoti vyčnívá asi 50 metrů ...více

Geomorfologie Bílých Karpat

Základním stavebním materiálem Bílých Karpat je flyš, usazená hornina tvořená střídáním vrstev pískovce, jílovce a slínovce vyzdvižená alpinským vrásněním ze dna oceánu. Nejtvrdší ze složek, pískovec, patří mezi středně tvrdé horniny, ostatní mezi měkké. Proto byly hory vytvarovány do oblých, mírných tvarů.....více

Železnice přes Bílé Karpaty

Až do roku 1888 neexistovalo železniční spojení mezi Moravou a Slovenskem. Prvním projektem spojení obou zemí byl projekt transverzální dráhy. Ta měla spojit lokálními dráhami města v Čechách ležící na tratích hvězdicovitě vybíhajících z Vídně s východní Moravou a Slovenskem. V moravské větvi to byly tratě Jihlava – Brno a tzv. Vlárská dráha z Brna do Trenčianské Teplé. ....více