Nejstarší zmínka o Velké

stránka 4 předposlední odstavec. Nejedná se pravděpodobne o obec Velkou, ale řeku Veličku nazývané dříve shodně Veliká.

listina1.pdf (6,35Mb)

Druhá nejstarší zmínka o Velké

Ve skutečnosti první zmínka, ve které se jmenuje výslovně obec Velká (Veliká).

listina2.pdf (2,06Mb)

Interpretace počátků Velké

Pomezí Moravy a Uher je od zániku Velké Moravy pusté – provincie Lucko vymezená Olšavou, Moravou, Chvojnicí a Váhem. Hranice není stanovena, upřesňuje v průběhu 11. - 13. století, definitivně po roce 1260 po připojení Strážnicka. Hranice se stěhovala od řeky Olšavy přes Veličku až po Sudoměřický potok. Ale již na počátku 13. století docházelo ke kolonizaci této země nikoho. Na území mezi Uherským Brodem a Veličkou ji prováděl rod z Riesenburka (Oseka). Bohuslav (zemřel 1241) a pak jeho syn Boreš. Založili Vlčnov, Boršice, Slavkov, Němčí.

1217 – připomíná se říčka Veliká jako hranice mezi českým a uherským královstvím (hranice Strážnicka náležejícímu k Uhrám). 1228 – listina velehradského kláštera zmiňuje pozemky u Veliké dostačující na založení jedné vsi. 1241 Bohuslav z Oseka (Rýzmburka) slíbí 12 lánů u vesnice Veliká velehradskému klášteru (in willa nostra Wellica) s tím, že on (Bohuslav nebo jeho syn Bors von Riesenburk) na nich založí ves s vlastním rychtářem, který má být podřízen rychtáři ve Velké. 1264 – Boreš z Riesenburgu dar potvrzuje.

Počátky Velké vypadají nejpravděpodobněji takto: Někdy po roce 1228 zakládá Velkou velehradský klášter. Roku 1241 patří již rodu z Rýzmburka. Bohuslav roku 1241 slíbí 12 lánů u Velké velehradskému klášteru. (Kompenzace za ztrátu Velké?). 1264 Boreš slib svého otce potvrzuje. Nově založenou vsí je Závodí na druhém břehu Veličky. Klášter se tedy nově založené vsi do 10 let zbavil.  Je možný také výklad, že Velkou založil až Bohuslav z Riesburku při své kolonizační činnosti. Klášter mohl založit vesnici jinou (Javorník, Kněždub) nebo žádnou. Velká je tedy někdy po roku 1264 rozdělena mezi dva majitele. Část na prvé straně řeky s kostelem patří světské vrchnosti, na levé starně klášteru. Situaci ovšem poněkud komplikuje část Svárov, přirozeně navazující na kostel, ale nepřirozeně zapadající do zbytku Velké. Vzhledem k poloze u kostela může být nejstarší částí a jednou z výše zmiňovaných vesnic. Pak se ovšem nabízí velké množství spíše méně pravděpodobných kombinací.

Velká se později dostala do vlastnictví drobné šlechty (Ulman z Velké) a těm byla pronajímaná i část patřící klášteru. Po smrti Ulmana byly obě části postoupeny okolo 1360 Benešovi z Kravař. Od té doby má Velká jednoho majitele a patří pod strážnické panství.  Pánové z Kravař klášteru 1447 vykoupili.

První nezpochybnitelná zmínka o vsi Velké je tedy z roku1264 a týká se roku 1241. Zmínka z roku 1228 se týká nejspíš řeky. Velká byla založená mezi 1228 a 1241, Závodí po roce 1264. Nejstarší dějiny utvářel velehradský klášter a rod z Rýzmburka.

Kostel sv. Maří Magdaleny a jeho raně gotické detaily

KostelVnV_vyvoj.pdf (7,87Mb)

Listina 1773

listina.jpg (426kb)

Prosba o povolení k vyučení r. 1700

prosba.pdf (867kb)

Z historie pošty ve Velké

Posta.pdf (1,47Mb)

Velká a "Velká válka"

VelkaValka.pdf (3,71Mb)

Jak neuvědomělý rolník ohrozil výživu pracujícího lidu

001.jpg (231kb)

Program Horňáckých slavností 1957

HS57.pdf (5,23Mb)