Sjezdové a běžecké lyžování

Sjezdové lyžování
Provoz sjezdovek je založen výhradně na výrobě umělého sněhu. Z tohoto důvodu funguje jen Skiareál Filipov se sjezdovou dlouhou asi 500 m ve výšce asi 450 mnm. Lyžovat se zde dát až do dubna. Skiareál Nová Lhota právě z důvodu nevhodné polohy a absence zdroje pro umělé zasněžování měl jepičí život asi tří sezón a je již několik let mimo provoz. Funguje tu běžecký areál s několika běžeckými okruhy.  Na Slovensku je možnost lyžovat v lyžařském středisku Staré Myjavě. Celková délka tří sjezdovek je 1150 m.


Problematika běžeckého lyžování v regionu
Hlavním problémem lyžování jsou nestabilní sněhové podmínky. Převažující západní proudění je srážkově chudé a východní, srážkově bohatší, je vzácnější. Sníh nepadá často a obvykle kvůli poloze pohoří dosti na jihu taje rychleji, než na jiných, třeba nižších horách. Běžkařská sezóna trvá podle množství srážek 0 - 10 týdnů. Dlouhodobě dobré sněhové podmínky bývají obvykle jen ve výškách nad 600 mnm. I v nejvyšších polohách se ale setkáme nejčastěji se sněhem zmrzlým nebo mokrým.zima2
Podmínky pro běžecké lyžování se zlepšily po vybudování skiareálu nad Novou Lhotou. Stopy jsou stabilně projeté po celé délce hřebene. Prošlapávat je třeba jen po silné sněhové nadílce nebo větru, kdy nejsou vzácností i metrové závěje. Vypočítavý lyžař obvykle odloží výlet na pozdější dobu, až méně vypočítavý lyžař stopu prošlápne.
V zemědělském kraji nemá rekreační pohyb v zimní přírodě až tak velkou tradici a je třeba počítat s tím, že stopy v přístupnějších polohách zničí lesní zvěř, chodci a sportovci na čtyřkolkách. Zvláště jezdci na čtyřkolkách nemají žádné zábrany, vjedou úplně všude a neváhají rozjezdit i vyfrézovanou stopu na hlavním hřebeni. Běžkování se tak často odehrává ve stopách projetých motorovými vozidly.
Je třeba se připravit na skutečnost, že především v nižších polohách je sněhu málo a je vhodné se na tyto situace vybavit tomu odpovídající výzbrojí. V místech, kde probíhají lesní práce, mohou být i na značených cestách překážky vyplývající z této činnosti. Vzhledem ke stále se snižujícímu množství sněhových srážek, hospodářské činnosti probíhající i v zimě a problematickému výkladu svobody motorizovaných návštěvníků je kvalitní běžkování (=minimálně 15 cm sněhu, dobrá stopa a prašan) spíše otázkou náhody. V tyto okamžiky se ovšem do hor nahrne obrovské množství lidí z okolních nížin a je tu plno skoro jako na Pustevnách. V severní části pohoří je situace alespoň ce se týče množství a kvality sněhu lepší.
Vhodnými výchozími místy jsou osada Vápenky (auto,bus), Nová Lhota (auto,bus), rozcestí Javořina (bus z Kunovic nebo Strání, parkoviště), Kamenná Búda (parkoviště).
V pohoří je jedíná chata, Holubyho chata na Javořině. Občerstvit se je možno v motorestu Rasová na hlavní silnici nad Starým Hrozenkovem.


Přejezd hlavního hřebene na běžkách
Pro přejezd západní části se volí jako výchozí místo osada Vápenky. Na hlavní hřeben se vystoupá po žluté nebo modré značce. Obě cesty se spojí pod pramenem Veličky. U Kamenné boudy jsme již ve výšce přes 600 mnm a sněhové podmínky jsou tu dobré. Hřeben probíhá v délce asi 6 km ve výškách nad 700 mnm, pak klesá dvěma prudšími sjezdy, kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Je souvisle porostlý horským lesem, jen nad Novou Lhotou se na chvíli otevře. Odtud pokračuje ve výšce asi 600 mnm až k nádraží ve Vrbovcích. Z hřebene se obvykle odbočuje u rozcestí Kamenné vráta na neznačenou cestu do Javorníka. Pokud je nutnost se vrátit zpět do Vápenek, je nejlépe to udělat po lesní cestě kousek za pomníkem gen. Dibrova.zima5
Pro přejezd východní části se volí nejčastěji rozcestí Javořina na vrcholu stoupání silnice do Strání. Zastavují tu autobusy z Uherského Hradiště. Hřeben v této části dosahuje výšek jen asi 550 mnm, je většinou otevřený, postupně jeho výška pozvolna roste. Po prudším výstupu na Troják následuje sjezd k motorestu Rasová. Je to jediné místo, kde je možno se po cestě občerstvit a odpočinout si. Za dobrých sněhových podmínek a je-li stopa projetá, můžeme dojet až do Bylnice, hřeben za motorestem již dosahuje výšek 600 - 700 mnm. Obvykle se ale sjíždí od motorestu Rasová do Bojkovic. Velice pěkný je hřeben vybíhající z Mikulčina vrchu přes Kykulu a Machnáč k Trenčínu. Vede ve výšce asi 700 mnm a je odlesněný s nádhernýmu výhledy na Pováží a moravské hory. Vzhledem k tomu, že se Slovenska se večer veřejnou dopravou pravděpodobně domů nedostaneme, je třeba se vrátit stejnou cestou zpět.
Nejjižnější část hřebene za Vrboveckým sedlem je sjízdná jen za mimořádně dobrých podmínek. Lyžování komplikuje jednak oplocení obory, jednak to, že hřeben klesá do nižších poloh, kde obvykle již není sníh. Jezdí se obvykle kolem Kuželovského mlýna na Kobylu a dál po hranici, u oplocení obory se jede přes Lučinu na protější hřeben. Po něm na Výzkum a po polních cestách a loukách nejkratší cestou zpět. V zimě  nemusíme být odkázáni jen na běžky, pro vycházky po loukách zvláště za vyššího stavu sněhu jsou vhodnější sněžnice.

Aktuální situace http://www.kamzasnehem.cz/bezky/beskydy/bile-karpaty

text a foto T. Janoška